Anti-Toxoplasma gondii IgM v séru |
Anti-Toxoplasma gondii IgM (titr) (S; Arbitrární koncentrace (titr) [arb.j.] IA) |
Lokální kód: | 755 | Zkratka: | ToxM |
Kód VZP rutina: | 82079 | Statim: |
Kód NČLP | 19469 |
Synonyma: | Toxoplasma IgM |
Princip stanovení | Chemiluminiscenční imunoanalýza |
Odebíraný materiál: | Krev |
Odběr do: | Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr) |
Odebrané množství: | 5 ml |
Dostupnost rutinní: | Denně | Odezva: | Do týdne |
Dostupnost statimová: | Nejedná se o statimové vyšetření | Odezva: |
Pokyny k odběru vzorku: | Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem. |
Pokyny pro pacienta: | Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve |
Pokyny pro oddělení: | Pokyny pro oddělení: Odběr krve |
Pokyny k transportu: | Nejsou zvláštní požadavky na transport. |
Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě |
Pokyny k předanalytické úpravě |
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi. Další možné odběry: plasma. Při stanovení se nesmí používat výrazně hemolytické a lipemické vzorky. |
Stabilita vzorků |
Stabilita při 4-8°C | 7 | den |
Stabilita při -20°C | 12 | týden |
Meze: |
Věk od | do | Dolní ref. mez | Horní ref. mez | Jednotka | Další údaje | |
1R | 99R+ | <10,0 | arb.j. |
Základní informace k analytu: |
Zdroj referenčního rozmezí: Příbalová informace. Jednotka: kAU/l |
Protilátky proti Toxoplasmě gondii Toxoplasmózu způsobuje intracelulární parazit Toxoplasma gondii. Dle sérologických vyšetření má cca 35% populace anamnestické protilátky proti Toxoplasmě gondii. Nemoc může být přenesena potravou infikovanou oocystami, přímým stykem s infikovaným zvířetem (kočkou) nebo transplacetárně. Přenos krví při transfúzi, či při transplantaci orgánů je rovněž popsán. U běžné dospělé populace je průběh onemocnění symptomatický, ohroženi mohou být jedinci s imunodeficitem nebo léčení imunosupresivy. Nebezpečná je infekce pro těhotné ženy, může dojít k poškození plodu, nebo i samovolnému potratu. Průkaz zvýšené hladiny specifických protilátek třídy IgM, IgA nebo IgE indikuje akutní infekci a je rozhodujícím kritériem pro určení fáze infekce. U parazitárních infekcí hraje tvorba IgE protilátek důležitou roli. Průkaz IgE protilátek je vysoce specifickým markerem časné infekce. Specifické IgA protilátky proti T. gondii obecně přetrvávají méně než jeden rok. Jejich demonstrace indikuje akutní nebo nedávnou infekci a má ve spojení se symptomy nemoci rozhodující diagnostický význam. Stanovení specifických IgA protilátek patří mezi nejdůležitější kritéria při serologické diagnóze toxoplasmózy. Nepřímá imunofluorescence • V případě pozitivity se doporučuje titrace • U IgG jsou protilátky do titru 1:1024 považovány za anamnestické – přetrvávající po prodělané infekci • Titry vyšší než 1:1024 mohou znamenat akutní infekci a to i při nepřítomnosti protilátek ostatních izotypů Serologie Primoinfekce • vysoké titry IgM, IgA, IgE, nízká hladina IgG, která se postupně zvyšuje (IgG protilátky jsou převážně nízkoavidní) • IgM , IgA a IgE se začínají syntetizovat již v prvním týdnu infekce a maxima dosahují za 1 měsíc • IgE rychle mizí, nejpozději do 3 měsíců od počátku infekce • IgA mizí do 6 měsíců od počátku infekce • IgM mizí do 9 měsíců od počátku infekce, ale v některých případech jejich syntéza přetrvává i po roce i déle • IgG –nástup syntézy bývá 1 až 3 týdny po vzestupu IgM, maxima dosahují po 2 až 3 měsících , po té dochází k jejich poklesu, ale v nízkých titrech přetrvávají celý život Reaktivace • K reaktivaci latentní infekce dochází ve stadiu hlubokého imunodeficitu obvykle při poklesu počtu CD4+ T lymfocytů pod 100 buněk/µl (AIDS, imunosuprese) • onemocnění nastupuje v průběhu dní • Diagnostika- serologická, ovšem interpretace výsledků musí brát v potaz odlišnou imunologickou reakci organismu (IgM nemusí být přítomny vůbec, IgG v nízkých titrech) V případě pozitiviti IgG protilátek vyšší než 15IU/ml, doporučujeme vyšetření avidity Hodnocení avidity
IgG
Transplantace srdce • Zdrojem infekce u příjemců může být: seropozitivní dárce, přímý kontakt s infekcí nebo může docházet k reaktivace u příjemce s latentní toxoplazmozou po nasazení imunosupresiv • Ze všech pacientů po transplantaci je nejvíce riziková skupina seronegativních příjemců. • Pečlivý screening pacientů před transplantací je naprosto nevyhnutelný • Zároveň je nevyhnutelné vyšetření dárce orgánu – přenos infekce transplantovaným srdcem |