P- Aldosteron
Steroidní hormon o molekulové
hmotnosti 360,4 g/mol syntetizovaný z cholesterolu v buňkách zona glomerulosa nadledviny.
Produkce aldosteronu je
stimulována třemi hlavími mechanismy: angiotenzinem II (RAAS), hyperkalémií a ACTH. Inhibiční vlivy zahrnují
natriuretické peptidy, melanocyty stimulující hormon a dopamin. Dlouhodobě zvýšený obsah draslíku a snížený obsah
sodíku v dietě zvyšují odpověď buněk zona glomerulosa na stimulační vlivy sekrece aldosteronu v akutní fázi
(pokles TK – aktivace RAAS, akutní hyperkalémie, stresový podnět – ACTH). Aldosteron je v krvi vázán
na plazmatické proteiny asi z 50%. Inaktivace probíhá převážně v hepatocytech, kde je aldosteron
konjugován s kyselinou glukuronovou, menší význam má renální clearance. U pacientů s jaterní cirhózou
inaktivace aldosteronu klesá s počtem funkčních hepatocytů. Zároveň se relativně zvyšuje podíl renální
eliminace. Většina fyziologických účinků aldosteronu je zprostředkována vazbou na mineralokortikoidní
receptor. V renálních tubulech vlivem aldosteronu dochází ke zvýšené zpětné reabsorpci Na+ a vody a
exkreci K+ a iontů H+. Při chronickém hyperaldosteronismu po počáteční fázi retence
Na+ a vody následně dochází ke zvýšení natriurézy a diurézy (u pacientů se nevyvinou otoky ani
hyponatrémie), deplece K+ se však prohlubuje. Tento mechanismus je zajištěn natriuretickými peptidy a
regulací renální hemodynamiky. Aldosteron dále
v neuronech, myocytech a buňkách endotelu a hladké svaloviny cév ovlivňuje syntézu kolagenu a růstových faktorů
(TGF beta, PAI-1). Biologická variabilita a
vztah k analytickým parametrům Intraindividuální variabilita
(CVi) |
29,4 | Interindividuální variabilita
(CVg) | 40,1 | Index individuality (teoretický,
bezCVa) | 0,73 | Kritická diference relativní
(Z=1,96, reálný CVa) | 85,5 % | Kritická diference
absolutní (pro hodnotu 250
pmol/l) | 214 pmol/l | Poločaseliminace | 26 - 44 minut |
Poznámka k poločasu eliminace Zdroj: Henriksen J.H.: Degradation of biological substances,
CRC Press, 1991. U pacientů s hepatální cirhózou se poločas prodlužuje na 43 – 244 minut. Indikace vyšetření Diagnostika endokrinopatií (poruchy osy
RAAS, hyper/hypoaldosteronismus), diferenciální diagnostika sekundární hypertenze a poruch vodno solní homeostázy.
Indikace spolu s vyšetřením reninu. Výpovědní hodnota Pro screening
poruch osy RAAS se využívá poměr aldosteron/renin (ARR). Odběr pro
vyšetření obou analytů je nutné provést ve stejném čase a za stejných podmínek (poloha, dieta, vysazení
farmakoterapie). Primární
hyperaldosteronismus Klinicky se nejčastěji manifestuje farmakorezistentní
hypertenzí, hypokalémie je méně častá (37%) . Podle
guidelines Endokrinologické společnosti (The Endocrine Society) se doporučuje vyšetřit ARR u všech pacientů s hypertenzí nad 160/110 mmHg, nebo při rezistenci na
terapii (>3 antihypertenziva), dále u pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou (kardiovaskulární příhody
nebo hypertenze před 40. rokem života) a u hypertenze
s hypokalemií. Zdroje: Jameson, J.L. et al.: Harrison´s Endocrinology, McGraw Hill,
2006 Funder J.W., Carey R.M., Fardella C. et al.: Case
Detection, diagnosis and treatment of patients with primary aldosteronism: An Endocrine Society Practical Guideline, J
Clin Endocrinol Metab, 2008. Rossi G.P., Barisa M., Belfiore A. et al.: The
aldosterone-renin ratio based on the plasma renin activity and the direct renin assay for diagnosing
aldosterone-producing adenoma, J Hypertens., 2010 The Task Force for the management of arterial
hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and of the European Society of Cardiology (ESC): ESH/ESC
Guidelines for the management of arterial hypertension, European Heart Journal, 2013. |