Anti-dsDNA v séru metodou CIA
Anti-ds-DNA IgG (titr) (S; Arbitrární koncentrace (titr) [arb.j.] IA)

Lokální kód: 798 Zkratka: DNAE
Kód VZP rutina: 91253 Statim:
Kód NČLP 19276
Synonyma: orgánově nespecifické autoprotilátky proti dsDNA

Princip stanovení CIA
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do dvou týdnů
Dostupnost statimová: Nejedná se o statimové vyšetření Odezva:

Pokyny k odběru vzorku: Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.
Další možné odběry: Nelze
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Při stanovení se nesmí používat výrazně hemolytické, ikterické a lipemické vzorky.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 2 den
Stabilita při 4-8°C 10 den
Stabilita při -20°C 12 týden
Poznámka ke stabilitě K zabránění nesprávných výsledků je třeba, aby séra byla zmražena a rozmražena pouze jednou.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
1R 99R+ <26,9 kU/l
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: Příbalová informace.
Jednotka: kIU/l.

 

 

Protilátky proti dsDNA

 

 

 

Deoxyribonukleová kyselina je přirozeně nalézána přinejmenším ve třech různých formách: v pravotočivé dvouvláknové konformaci (dsDNA), v levotočivé dvouvláknové konformaci (Z-DNA) a jednovláknové konformaci (ssDNA). Všechny formy obsahují determinanty, proti kterým mohou být produkovány protilátky. Autoprotilátky proti dsDNA a ssDNA jsou běžně nalézány u pacientů s autoimunními chorobami. Protilátky proti ssDNA (proti nukleotidovým bázím molekuly DNA) nejsou specifické pro určité onemocnění, nacházejí se u pacientů s revmatoidní artritidou, SLE, systémovou sklerózou a ostatními neimunologickými poruchami. Jsou hlavní složkou většiny anti-nukleárních protilátek (ANA´s), které poskytují při použití metody nepřímé imunofluorescence homogenní vzor. Protilátky proti dsDNA jsou protilátky proti nukleosid-fosfátové ose molekuly DNA. Jsou méně obvyklé než protilátky proti ssDNA, ale jsou klinicky významnější ze dvou hlavních důvodů. Za prvé: vysoké titry protilátek proti dsDNA jsou prakticky vždy nalézány pouze u pacientů se SLE a za druhé: titry protilátek dobře korelují s aktivitou choroby. To poskytuje důležitý marker pro vývoj i závažnost onemocnění a pro stupeň odpovědi na jakoukoliv následnou léčbu. Pro stanovení anti-dsDNA se používá bičíkovec Crithidia luciliae, používaný jako substrát pro metodu nepřímé imunofluorescence, je citlivým a specifickým materiálem pro screeningový test. V těle bičíkovce se nachází organela zvaná kinetoplast, což je obří mitochondrie obsahující dsDNA, ketrý neobsahuje histony a ostatní savčí nukleární antigeny. Výhodou C.luciliae, které jsou základem pro screeningové testy na protilátky proti dsDNA, je jejich specificita způsobená stavbou kinetoplastu.

Detekci anti-dsDNA protilátek je také možné doplnit o vyšetření ELISA testem.

V současné době se doporučuje vyšetření protilátek proti dsDNA doplnit o vyšetření protilátek proti nukleosomům, které jsou vysoce specifické pro SLE a vyskytují se i u pacientů, kteří nemají protilátky proti dsDNA.

 

Klinická indikace:

SLE (60-90%), test je vysoce specifický pro aktivní neléčený SLE