Velká část
vaskulitid (zánětlivých onemocnění cév) má prokázánu autoimunitní patogenezi. Nejznámější z těchto onemocnění
je Wegenerova granulomatóza, která postihuje nejčastěji sinusy nasopharyngu, plíce a ledviny. Tato onemocnění bývají
často spjata s výskytem autoprotilátek proti cytoplasmě neutrofilů (ANCA). Cytoplasmatické antigeny, s nimiž ANCA
reagují, představují heterogenní skupinu, jejíž konečný výčet není dodnes znám. Proto je stále klíčová úloha
při detekci ANCA přikládána IF testům, ve kterých můžeme detekovat, i když ne vždy přesně rozlišit, všechny druhy ANCA
,před již dostupnými ELISA, kterými je možno nejen detekovat, ale i stanovovat koncentraci jednotlivých typů ANCA.
Nutno však také poznamenat, že přestože jsou v ELISA používány definované Ag, srovnávací studie ukázaly, že ELISA
testy jednotlivých výrobců nemusejí poskytovat srovnatelné výsledky. V IF testech rozeznáváme dva základní typy
ANCA: 1. c-ANCA, kdy je pozorována jasná
granulární, centrálně akcentovaná cytoplasmatická fluorescence granulocytů a jádra jsou tmavá,
nezabarvená. 2. p-ANCA, kdy je pozorována
perinukleární fluorescence. Tu mohou někdy vykazovat i anti-nukleární protilátky (ANA), které se u některých
onemocnění mohou navíc vyskytovat současně s ANCA. Proto je nutno zejména p-ANCA pozitivitu konfirmovat na několika
substrátech, jak je uvedeno níže. Nejfrekventnějšími protilátkami, které poskytují c-ANCA fluorescenci, jsou
protilátky reagující s proteinázou 3 (PR3). p-ANCA fluorescenci poskytují nejčastěji protilátky proti
myeloperoxidáze (MPO). Dalšími antigeny,
které v IF testech vykazují ANCA fluorescenci jsou lactoferin, elastáza neutrofilů, cathepsin G, lysozym, BPI
(faktor, zvyšující permeabilitu pro bakterie) a další dosud neidentifikované antigeny. Protilátky proti těmto
antigenům lze diagnosticky rozlišit a detekovat pomocí ELISA testů. Klinická indikace (upraveno
Bradwell a kol):
| c-ANCA | p-ANCA | atypická p-ANCA |
Wegenerova granulomatóza
(WG) | + | - | - | Mikroskopická polyarteritida
| + | + | - | syndrom Churg-Straussové |
+ | + | - | Polyarthritis nodosa |
- | + | - | Idiopatická glomerulonefritida se srpky
(RPGN) | - | + | - | SLE | - | + | + | Revmatoidní arthritida (RA)
| - | + | + | Ulcerózní kolitida (UC) |
- | - | + | Crohnova choroba | - | - | + | Primární sklerotizující cholangitis
(PSC) | - | - | + | Autoimunitní hepatitida (AIH)
| - | - | + |
Primární biliární cirhóza (PBC)
| - | - | + | Autoprotilátky proti MPO jsou jednou z osmi hlavních protilátek
proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (ANCA - anti-neutrophil cytoplasmic antibodies). MPO je hlavním antigenem
vyvolávajícím typ p-ANCA. Autoprotilátky proti
MPO mohou fungovat jako markery onemocnění i jeho aktivity, protože hladiny protilátky se zvyšují během
nejaktivnější fáze onemocnění. Výskyt
autoprotilátek proti MPO u různých variant vaskulitidy a průvodních stavů je shrnut v následující
tabulce: onemocnění
| výskyt (%) | Nekrotizující / srpečkovitá glomerulonefritida3 |
77 -
100 | | 65 | Mikroskopická polyangiitida3 | 45 | Churg-Straussův syndrom3 | 60 | Wegenerova granulomatóza12 | 10 | Polyartritis nodosa3 | 60 |
Alergická granulomatóza | * | Specificita autoprotilátky
je spojována s odpovídajícím stavem, podrobné procentuální výskyty se však neuvádějí.
Autoprotilátky proti PR3 patří mezi jednu z osmi hlavních protilátek proti cytoplazmě
neutrofilních leukocytů (ANCA). PR3 je hlavním antigenem vyvolávajícím typ c-ANCA. Autoprotilátky proti PR3 mohou fungovat jako markery onemocnění i jeho
aktivity, protože hladiny protilátky se zvyšují během nejaktivnější fáze onemocnění. Výskyt autoprotilátek proti PR3 u různých variant vaskulitidy a
průvodních stavů je shrnut v následující tabulce:
onemocnění | výskyt (%)
| Wegenerova granulomatóza10 | >95% | | citováno | Mikroskopická polyangiitida3 | citováno | Churg-Straussův syndrom3 | 30% | Indikace vyšetření
ANCA-Profile (vyšetření autoprotilátek IgG třídy proti šesti různým antigenům v séru nebo plazmě: proteináza 3,
laktoferin, myeloperoxidáza, elastáza, cathepsin G a BPI (protein baktericidní/zvyšující permeabilitu)).: Wegenerova
granulomatóza, Mikroskopická artritida, Polyarteritis nodosa, Churg-Strauss syndrom, Colitis ulcerosa, Crohnova nemoc,
Autoimunitní hepatitida. ¨ Antigeny, proti kterým jsou namířené autoprotilátky a které jsou vyšetřované v naší
laboratoři: - PR3
– Je neutrální serinová proteáza, která dokáže rozkládat
extracelulární matrix proteiny (elastin, fibronektin, kolagen typu IV).
- laktoferin – Je schopný vázat železo a má tak bakteriostatický
účinek, protože většina patogenních bakterií závisí svým růstem na železe.
- myeloperoxidáza – Podílí se na produkci kyslíkových radikálů, které
jsou toxické pro mnohé bakterie.
- BPI – Je kationový, membránově asociovaný protein, které je toxický
pro gram negativní bakterie.
- Elastáza - enzym pankreatické tekutiny, který tráví
elastin
- Katepsin
G – Spolu s elastázou patří do skupiny proteáz. Tyto enzymy jsou normálně osamoceny, a to prototo, že
se váží na polysacharidovou matrix granul a jsou uvolňovány pouze při fagocytóze. Oba enzymy dokáží rozkládat
proteiny pojivových tkání (elastin, proteoglykany, fibronektin). Katepsin G dokáže také uvolňovat
angiotensin II z angiotensinu I.
|