ANCA nepřímou imunoflorescencí v séru
ANCA IgG (S; arb. konc. [Av] mikroskop. (IF, nepřímá))

Lokální kód: 801 Zkratka: ANCA
Kód VZP rutina: 91323 Statim:
Kód NČLP 16521
Synonyma: Autoprotilátky proti cytoplazmě neutrofilů v séru

Princip stanovení Nepřímá imunoflorescence
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do týdne
Dostupnost statimová: Jen po předchozí domluvě Odezva: Do 3 hodin

Pokyny k odběru vzorku: Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.
Další možné odběry: Nelze
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Při stanovení se nesmí používat výrazně hemolytické a lipemické vzorky.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 8 hodina
Stabilita při 4-8°C 2 den
Stabilita při -20°C 12 týden

Základní informace k analytu:
Jednotka: Semikvantitativní hodnocení.

 

 

Protilátky proti cytoplazmě neutrofilů (/ANCA)

 

 

Velká část vaskulitid (zánětlivých onemocnění cév) má prokázánu  autoimunitní patogenezi. Nejznámější z těchto onemocnění je Wegenerova granulomatóza, která postihuje nejčastěji sinusy nasopharyngu, plíce a ledviny. Tato onemocnění bývají často spjata s výskytem autoprotilátek proti cytoplasmě neutrofilů (ANCA). Cytoplasmatické antigeny, s nimiž ANCA reagují, představují  heterogenní skupinu, jejíž konečný výčet není dodnes znám. Proto je stále klíčová úloha při detekci ANCA přikládána IF testům, ve kterých můžeme detekovat, i když ne vždy přesně rozlišit, všechny druhy ANCA ,před již dostupnými ELISA, kterými je možno nejen detekovat, ale i stanovovat koncentraci jednotlivých typů ANCA. Nutno však také poznamenat, že přestože jsou v ELISA používány definované Ag, srovnávací studie ukázaly, že ELISA testy jednotlivých výrobců nemusejí poskytovat srovnatelné výsledky. V IF testech rozeznáváme dva základní typy ANCA:

1. c-ANCA, kdy je pozorována jasná granulární, centrálně akcentovaná cytoplasmatická fluorescence granulocytů a jádra jsou tmavá, nezabarvená.

2. p-ANCA, kdy je pozorována perinukleární fluorescence. Tu mohou někdy vykazovat i anti-nukleární protilátky (ANA), které se u některých onemocnění mohou navíc vyskytovat současně s ANCA. Proto je nutno zejména p-ANCA pozitivitu konfirmovat na několika substrátech, jak je uvedeno níže. Nejfrekventnějšími protilátkami, které poskytují c-ANCA fluorescenci, jsou protilátky reagující s proteinázou 3 (PR3). p-ANCA fluorescenci poskytují nejčastěji protilátky proti myeloperoxidáze (MPO).

Dalšími antigeny,  které v IF testech vykazují ANCA fluorescenci jsou lactoferin, elastáza neutrofilů, cathepsin G, lysozym, BPI (faktor, zvyšující permeabilitu pro bakterie) a další dosud neidentifikované antigeny. Protilátky proti těmto antigenům lze diagnosticky rozlišit a detekovat pomocí ELISA testů.

 

Klinická indikace (upraveno Bradwell a kol):

 

 

 

c-ANCA

p-ANCA

atypická p-ANCA

Wegenerova granulomatóza (WG)

+

-

-

Mikroskopická polyarteritida

+

+

-

syndrom Churg-Straussové

+

+

-

Polyarthritis nodosa

-

+

-

Idiopatická glomerulonefritida se srpky (RPGN)

-

+

-

SLE

-

+

+

Revmatoidní arthritida (RA)

-

+

+

Ulcerózní kolitida (UC)

-

-

+

Crohnova choroba

-

-

+

Primární sklerotizující cholangitis (PSC)

-

-

+

Autoimunitní hepatitida (AIH)

-

-

+

Primární biliární cirhóza (PBC)

-

-

+

 

 Autoprotilátky proti MPO jsou jednou z osmi hlavních protilátek proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (ANCA - anti-neutrophil cytoplasmic antibodies). MPO je hlavním antigenem vyvolávajícím typ p-ANCA.

Autoprotilátky proti MPO mohou fungovat jako markery onemocnění i jeho aktivity, protože hladiny protilátky se zvyšují během nejaktivnější fáze onemocnění.

 

Výskyt autoprotilátek proti MPO u různých variant vaskulitidy  a průvodních stavů je shrnut v následující tabulce:

 

onemocnění

výskyt (%)

Nekrotizující / srpečkovitá glomerulonefritida3

77 - 100

Nekrotizující vaskulitida3

65

Mikroskopická polyangiitida3

45

Churg-Straussův  syndrom3

60

Wegenerova granulomatóza12

10

Polyartritis nodosa3

60

Alergická granulomatóza

*

 

Specificita autoprotilátky je spojována s odpovídajícím stavem, podrobné procentuální výskyty se však neuvádějí.

 

 

Autoprotilátky proti PR3 patří mezi jednu z osmi hlavních protilátek proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (ANCA). PR3 je hlavním antigenem vyvolávajícím typ c-ANCA.

Autoprotilátky proti PR3 mohou fungovat jako markery onemocnění i jeho aktivity, protože hladiny protilátky se zvyšují během nejaktivnější fáze onemocnění.

 

Výskyt autoprotilátek proti PR3 u různých variant vaskulitidy  a průvodních stavů je shrnut v následující tabulce:

 

onemocnění

výskyt (%)

Wegenerova granulomatóza10

>95%

Chronické zánětlivé onemocnění  střev3

citováno

Mikroskopická polyangiitida3

citováno

Churg-Straussův syndrom3

30%

 

Indikace vyšetření ANCA-Profile (vyšetření autoprotilátek IgG třídy proti šesti různým antigenům v séru nebo plazmě: proteináza 3, laktoferin, myeloperoxidáza, elastáza, cathepsin G a BPI (protein baktericidní/zvyšující permeabilitu)).: Wegenerova granulomatóza, Mikroskopická artritida, Polyarteritis nodosa, Churg-Strauss syndrom, Colitis ulcerosa, Crohnova nemoc, Autoimunitní hepatitida. ¨

 

Antigeny, proti kterým jsou namířené autoprotilátky a které jsou vyšetřované v naší laboratoři:

  • PR3 –  Je neutrální serinová proteáza, která dokáže rozkládat extracelulární matrix proteiny (elastin, fibronektin, kolagen typu IV).
  • laktoferin – Je schopný vázat železo a má tak bakteriostatický účinek, protože většina patogenních bakterií závisí svým růstem na železe.
  • myeloperoxidáza – Podílí se na produkci kyslíkových radikálů, které jsou toxické pro mnohé bakterie.
  • BPI – Je kationový, membránově asociovaný protein, které je toxický pro gram negativní bakterie.
  • Elastáza - enzym pankreatické tekutiny, který tráví elastin
  • Katepsin G – Spolu s elastázou patří do skupiny proteáz. Tyto enzymy jsou normálně osamoceny, a to prototo, že se váží na polysacharidovou matrix granul a jsou uvolňovány pouze při fagocytóze. Oba enzymy dokáží rozkládat proteiny pojivových tkání (elastin, proteoglykany, fibronektin). Katepsin G dokáže také uvolňovat angiotensin II z angiotensinu I.