Anti-Chlamydia species IgM v séru metodou ELISA
Anti-Chlamydia species IgM (S; arb. konc. [arb.j.] ELISA)

Lokální kód: 771 Zkratka: CHSM
Kód VZP rutina: 82079 Statim:
Kód NČLP 16469
Synonyma: Protilátky IgM proti LPS v séru

Princip stanovení ELISA
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do dvou týdnů
Dostupnost statimová: Nejedná se o statimové vyšetření Odezva:

Pokyny k odběru vzorku: Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.
Další možné odběry: K3-EDTA plazma
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 4-8°C 1 týden
Stabilita při -20°C 12 týden
Poznámka ke stabilitě K zabránění nesprávných výsledků je třeba, aby séra byla zmražena a rozmražena pouze jednou.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
1R 99R+ 0 1 arb.j.
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: Příbalová informace.
Jednotka: IP

 

Chlamydiové infekce

čeleď: Chlamydiaceae

rod: Chlamydia

            druh: Ch. trachomatis

rod: Chlamydophila

            druh: Ch. pneumoniae

                      Ch. psittaci

 

Mikrobiologie

Chlamydie patří mezi G- bakterie s nekompletní bakteriální stěnou, ve které chybí kyselina muramová (nemají vazebné místo pro betalaktamová antibiotika). Jejich stěna obsahuje větší množství lipidů. Tyto bakterie jsou energetickými parazity, neboť nemají vlastní systém pro tvorbu ATP a energii tedy získávají z hostitelské živé buňky.

 

Vývojový cyklus

Trvá 48 – 72 hodin a střídají se v něm přeměny metabolicky neaktivních infekčních elementárních tělísek s neinfekčními metabolicky aktivními retikulárním tělísky.

Hostitelská buňka fagocytózou pozře elementární tělísko. Elementární tělísko se ve fagozomu mění v retikulární  tělísko. Během dalších 24 - 48 hodin se intenzivně dělí a poté opět kondenzuje v elementární tělíska, která dále pronikají do extracelulárního prostoru a adherují  k další hostitelské buňce. Infikují ji a zahájí další rozmnožovací cyklus.

Aberantní tělíska, perzistentní formy (intracelulární, nedělící se) vznikají po dlouhé přítomnosti chlamydií v hostitelských buňkách a mohou být příčinou reaktivace a chronicity onemocnění.

 

Onemocnění

Chlamydiová onemocnění probíhají jako chronický zánět (oligo či asymtomatický) s významnou fibroprodukcí. Průběh zánětu je ovlivněn individuální reaktivitou pacienta danou geneticky. U pacientů s HLA-B27 se častěji vyskytují klinické symptomy. Jejich patogeneze vychází z přímé destrukce buněk sliznic, které napadají.

 

  • Ch. trachomatis

Vyskytuje se v 19 různých sérotypech. Způsobuje infekce urogenitálního traktu. Patří k nejčastější sexuálně přenosnému agens. Vyvolává různé druhy zánětu (endometritida, adnexitida, periapendicitida, perihepatitida, peritonitida, reaktivní artritida). Mohou být zodpovědné za neplodnost u žen či ohrozit novorozence infekcí (konjunktivitidy, pneumonie). U mužů může způsobovat epididymitidu, prostatitidu, posturetritickou reaktivní artritidu.

 

  • Ch. pneumoniae

Přenáší se kapénkovou infekcí a má primárně patogenní afinitu k respiračnímu traktu. Je zodpovědná za komunitní pneumonie, sinusitidy, pharyngitidy, bronchitidy, chronické obstruktivní onemocnění dýchacích cest a reaktivní artritidu. Diskutován je její vztah k ateroskleróze, astmatu, neurologickým onemocněním, vývoji autoimunit a k jiným onemocněním. Promořenost populace se uvádí kolem 60 – 80 %.

 

  • Ch. psittaci

Jeho primárním hostitelem jsou ptáci a savci. Člověk je infikován zejména aerogenně zaschlým trusem ptáků. Infekce se často rozvine do podoby pneumonie s charakteristickým prolongovaným průběhem.

 

Průkaz chlamydiové infekce metodou ELISA

 

Detekujeme rodově specifické protilátky proti chlamydiovému LPS a druhově specifické protilátky proti membránovému proteinu MOMP.

Lipopolysacharidový antigen je charakteristický pro celý rod Chlamydia. Proti LPS je namířena první imunitní odezva. Protilátky proti tomuto antigenu jsou prokazatelné již několik dnů od infekce (10. den) a postupně vymizí.

V průběhu dalších  týdnů se tvoří druhově specifické protilátky MOMP, které ve třídě IgM svědčí pro časnou primoinfekci, ve třídě IgA  pro akutní, chronickou nebo perzistující infekci a IgG protilátky jsou důkazem již prodělané infekce přetrvávající i roky.

 

V laboratoři IKEM stanovuje metodou ELISA:

  • Protilátky proti chlamydiovému LPS (Ch. species) – ve třídě IgM, IgA, IgG
  • Protilátky proti Ch. pneumoniae – ve třídě IgM, IgA, IgG
  • Protilátky proti Ch. trachomatis – ve třídě IgA, IgG

 

IgG

IgA

IgM

interpretace

negativní

negativní

negativní

negativní (možná falešná negativita v příliš časné fázi infekce)

negativní

negativní/pozitivní

pozitivní

možná počínající infekce

pozitivní

negativní

negativní

anamnestické protilátky po prodělané infekci

pozitivní

hraniční/slabě pozitivní

negativní

dříve prodělaná infekce nebo počínající reaktivace

pozitivní

silně pozitivní

negativní

probíhající infekce, reaktivace, chronická perzistující infekce

pozitivní

pozitivní

pozitivní

probíhající infekce


Antigenní struktury chlamydií proti kterým prokazujeme protilátky metodou WB

 

  • MOMP – Jedná se o druhově specifický protein vnější membrány. Rozdíly v aminokyselinové sekvenci umožňují rozlišení Ch. trachomatis, pneumoniae, psittaci.  Protilátky proti MOMP se tvoří v 3. - 6. týdnu onemocnění a přetrvávají déle.
  • HSP60 – protein tepelného šoku 60. Hraje roli při poškození buněk tkání během chronické infekce a je zachycován při perzistentních infekcích. Charakterický pro Ch. trachomatis, ale je známá zkřížená reaktivita s jinými bakteriemi.
  • Cpj0186, Cpaf, YwbM a lyzát jsou specifické antigeny Chlamydia pneumoniae.

 

V laboratoři IKEM metodou WB stanovujeme:

  • Ch. trachomatis ve třídě IgA, IgG – průkaz protilátek proti specifickým antigenům MOMP, p28, p29, p32, p60, p100, p150, LPS a nespecifickým antigenům  HSP60, p50
  • Ch. pneumoniae ve třídě IgA, IgG – průkaz protilátek proti specifickým antigenům Cpj0186, Lyzát, Cpaf, YwbM
  • Ch. psattaci ve třídě IgA, IgG – průkaz protilátek proti antigenu MOMP

 

Bloty jsou vyhodnocovány pomocí scaneru a programu EUROLine. Intenzita proužků kontroly inkubace a kontroly konjugátu musí být pozitivní.

 

Celkové vyhodnocení blotů provádí automaticky EUROLineScan na základě pozitivity jednotlivých proužků.

 

 

Možné problémy při interpretaci a interference

  • Protilátky signalizující aktivní infekce nacházíme poměrně často (25%) u zdravých osob. Nejčastěji pozitivita IgA + IgG. V těchto případech vhodné vyloučit infekci Ch. trachomatis.
  • Protilátky proti chlamydiovému LPS mohou zkříženě reagovat s jinými G- bakteriemi.
  • Možná silná reaktivita mezi antigeny Ch. pneumoniae při použití vzorku séra pozitivního na Chlamydia trachomatis.
  • Křížová reakce protilátek proti MOMP. V případě prodělané infekce Ch. pneumoniae jsou protilátky proti MOMP Ch. trachomatis a Ch. pneumoniae přítomny současně.
  • Negativní výsledek nevylučuju chlamydiovou infekci.
  • Séra obsahující anti-nukleární protilátky způsobují rostoucí pozitivitu IgG v oblasti Ch. trachomatis a Ch. pneumoniae.
  • Při infekční mononukleóze probíhá polyklonální stimulace B lymfocytů, což může vést k IgA nespecifické reakci.
  • Laboratorní výsledky nelze posuzovat bez klinického obrazu a stejně tak nelze posuzovat ani efekt prodělané terapie. Index pozitivity se často paradoxně po léčbě zvyšuje. Při diagnostice a interpretaci je třeba upřednostňovat klinické příznaky.

 

 

Literatura:

HOROVÁ, Blanka. Chlamydiové infekce: příznaky, diagnostika, interpretace výsledků a léčba. Medicína pro praxi [online]. 2011, roč. 8, č. 12 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: www.medicinapropraxi.cz

 

HEJNAR, Petr. Sérologická diagnostika chlamydiových infekcí a toxoplazmózy. Interní medicína pro praxi [online]. Konice: Solen, 2001, č. 7 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: www.prakticka-medicina.cz

 

Příbalové letáky