Saturace hemoglobinu kyslíkem v arteriální krvi
Saturace hemoglobinu kyslíkem (B(a); látkový podíl [1] výpočet)

Lokální kód: 1201 Zkratka: ASat
Kód VZP rutina: 81585 Statim:
Kód NČLP 15053
Synonyma: Saturace O2 v arteriální krvi

Princip stanovení optické měření
Odebíraný materiál: B(a)
Odběr do: Stříkačka s protisráž. úpravou, balancovaný heparin
Odebrané množství: 1,7 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 15 minut od dodání materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: Anaerobní odběr krve kapilární
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr kapilární krve
Odběr krve systémem safe PICO Aspirator
Pokyny pro oddělení: Odběr krve z arterie
Pokyny k transportu: Transport vzorku je nutný hned po náběru

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Uzavřený a promíchaný vzorek nesmí obsahovat vzduchové bubliny
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 15 min
Stabilita při 4-8°C 1 hodina
Stabilita při -20°C

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
1D 11M 30D 0.890 0.990 1
1R 14R 364D 0.860 0.990 1
15R 99R+ 0.950 0.990 1
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: Radiometer

pH

Výchylkám pH krve mimo referenční interval, ať už ve smyslu acidémie (poklesu pod dolní mez) nebo alkalémie (vzestupu nad horní mez), je organismus schopen čelit několika způsoby:

-          pomocí krevních pufrů

-          činností plic, ledvin, jater a myokardu

Akutní změny koncentrace vodíkových iontů (pH) jsou v průběhu několika sekund vyrovnávány interakcí s extra- a intracelulárními krevními nárazníkovými systémy (pufry). Mezi nejdůležitější krevní pufry patří:

-          hydrogenuhličitanový (HCO3-/H2CO3)

-          bílkovinný včetně hemoglobinu erytrocytů (prot-/H-prot)

-          fosfátový (HPO42-/H2PO4-)

Pufrovací kapacita krve je omezená a po jejím vyčerpání nastupují další mechanismy udržující fyziologické pH krve.

Jako kompenzace bývají označovány děje, jimiž jeden systém nahrazuje porušenou funkci systému jiného. Cílem kompenzace je vrátit pH krve co nejblíže k fyziologické hodnotě, aby byla zajištěna normální funkce enzymů, receptorů i transportních systémů, a tedy i energetika buňky a celého organismu.

Respirační poruchy jsou kompenzovány činností ledvin, které tvoří podle potřeby kyselou, nebo alkalickou moč. Renální kompenzace se vyvíjí 3 – 5 dní a přetrvává stejnou dobu po odstranění poruchy.

Metabolické poruchy jsou kompenzovány činností plic, které se zvýšenou intenzitou vylučují nebo naopak zadržují oxid uhličitý (hyper- nebo hypoventilace). Plicní kompenzace se vyvíjí i přetrvává 12 – 24 hodin. Úprava metabolických poruch se děje rovněž činností ledvin, pokud není renální onemocnění primární příčinou poruchy. Stupeň kompenzace poruchy se klasifikuje podle aktuálního pH, ale i podle stupně či mohutnosti kompenzační reakce jako nekompenzovaný, částečně nebo úplně kompenzovaný stav

 

 

pO2 – parciální tlak kyslíku v krvi

Oxygenace tkání závisí na vychytávání kyslíku v plicích (oxygen uptake), podmínkách jeho transportu krví (oxygen transport) a na dostatečném uvolňování kyslíku do tkání (oxygen release). Stav kdy plíce nejsou schopny zajistit dostatečnou výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi atmosférickým vzduchem a krví, se označuje jako respirační insuficience. Laboratorně je charakterizována patologickými hodnotami krevních plynů (pO2 a pCO2).

Pokles pO2 a saturace hemoglobinu kyslíkem jsou typické pro parciální respirační insuficienci (hypoxemické selhání). Pokud je pokles pO2  a saturace hemoglobinu doprovázen ještě vzestupem pCO2 (respirační acidóza) jde o globální respirační insuficienci (hyperkapnické selhání). Nedostatek kyslíku v krvi (hypoxémie) vede k nedostatečnému okysličení tkání (tkáňová hypoxie), buněčný metabolismus se mění na anaerobní, tvoří se kyselina mléčná a vzniká laktátová metabolická acidóza.

Pokles pO2  v arterii pod 6,6 kPa může vést k manifestaci latentních poruch prokrvení, jako je angina pectoris aj. Nemocný má bolesti hlavy, deprese, úzkost, je spavý nebo naopak motoricky neklidný. Čistý, 100% kyslík se podává během neodkladné resuscitace, inhalace 100% kyslíku je bezpečná nejméně 6 hodin. Toxické účinky se začínají projevovat po 48 hodinách.

 

Saturace  hemoglobinu kyslíkem

Okysličení tkání závisí na vychytávání kyslíku v plicích (oxygen uptake), podmínkách jeho transportu krví (oxygen transport) a na dostatečném uvolňování kyslíku do tkání (oxygen release). Mezi ukazatele transportu kyslíku krví patří hodnoty hemoglobinu a jeho derivátů (metHb, COHb, sulfHb) a saturace hemoglobinu kyslíkem.

Přenos kyslíku krví je umožněn vazbou na protein tetramerní struktury – hemoglobin. Hemoglobin A je tvořen čtyřmi podjednotkami (2α, 2β). Každá z podjednotek má globinovou a hemovou část. Hem je planární tetrapyrolový kruh s centrálně uloženým atomem Fe2+. Atom železa má šest koordinačních vazeb (čtyři valence směřují k dusíkům čtyř pyrolových jader, pátá vazba poutá histidin globinu a šestá valence je volná pro kyslík). Vazbou kyslíku na železo hemu vzniká  oxyhemoglobin. Každý gram hemoglobinu je schopen vázat a přenášet 1,34 ml kyslíku. Vazba kyslíku na hemoglobin však neprobíhá rovnoměrně – zpočátku je obtížná a energeticky málo výhodná, protože je při ní nutné zrušit většinu elektrostatických vazeb mezi podjednotkami α a β. Snazší navazování dalších molekul kyslíku je vyjádřeno tvarem (strmostí) disociační křivky hemoglobinu (závislost nasycení hemoglobinu na parciálním tlaku kyslíku).

Potenciální kapacita krve pro transport kyslíku je vyjádřena koncentrací celkového hemoglobinu. Část hemoglobinu je vlivem různých škodlivin (dusitany, dokonce i některé léky) oxidována na methemoglobin (hemiglobin) s trojmocným železem, který není schopen vázat kyslík, nebo vzniká karbonylhemoglobin (COHb) při otravách oxidem uhelnatým a sulfhemoglobin (SulfHb) při otravě sirovodíkem. Tyto formy hemoglobinu jsou překážkou fyziologickému transportu kyslíku krví. 

Saturace hemoglobinu kyslíkem dává spolu s celkovou koncentrací hemoglobinu a parciálním tlakem kyslíku informaci o schopnosti krve transportovat kyslík tkáním.

 

 

pCO2 – parciální tlak oxidu uhličitého 

 

 

 

CO2 jako odpadní produkt metabolických pochodů je transportován do plic a vydechován. Část CO2 se rozpouští v krvi a tvoří H2CO3, která je součástí hydrogenuhličitanového pufru (HCO3-/H2CO3). Koncentrace CO2 a H2CO3 je přímo úměrná parciálnímu tlaku oxidu uhličitého. Ledviny jsou schopné udržovat koncentraci bikarbonátové části pufrovacího páru a představují metabolickou složku acidobázického systému, respirační systém reguluje druhou polovinu pufrovacího páru kontrolou parciálního tlaku oxidu uhličitého a představuje respirační složku acidobázického systému.

Parciální tlak oxidu uhličitého pCO2 vzrůstá při globální respirační insuficienci, dochází k respirační acidóze (poklesu pH) organismu s dalšími následky. Při respirační alkalóze dochází k vzrůstu pH nad 7,45 a poklesu pCO2 pod 4,5 mmHg. Poruchu způsobuje akutní hyperventilace, úzkost, plicní embolie, zánět pohrudnice, reakce dechového centra v prodloužené míše na místní nebo systémovou acidózu organismu. 

Stanovení bikarbonátů

cHCO3-  je koncentrace hydrogenuhličitanového aniontu ve vzorku ( aktuální bikarbonáty). Aktuální bikarbonáty jsou vztaženy k definovaným podmínkám:

-         v celé krvi

-         v krvi nasycené kyslíkem

-         při teplotě 37°C

Analyzátor je vypočítává podle vztahu:

            cHCO3-  = 0,230*pCO2 *10(pH-pKp)

kde:

            pKp = 6,125 – log(1 + 10(pH-8,7))

„cHCO3-“  zahrnuje ionty hydrogenuhličitanové, uhličitanové a karbamátové.

 

Celkový hemoglobin

 

Fyziologická hladina hemoglobinu je potřebná k zajištění dostatečného přívodu kyslíku tkáním. Objem plné krve u muže činí 6 – 7,5 % tělesné váhy, u ženy 5,5 – 7,0 %. Při úrazu nebo během operace dochází ke ztrátě krve. Ztráty krve do 25 % objemu u jinak zdravých lidí není bezpodmínečně nutné doplnit. Hodnoty hematokritu pod 0,30  a hemoglobinu pod 100 g/l nestačí zajistit přísun kyslíku a musí být upraveny plnou krví nebo Ery-masou (záleží na hodnotě celkových bílkovin v plazmě).

 

Hematokrit

Hematokrit je poměr mezi objemem erytrocytů a objemem celé krve. Vyjadřuje se v procentech.

Vztah podle kterého se počítá hematokrit v přístroji ABL 615:

Hct = 4,85*ctHb + 0,83/100

kde ctHb je koncentrace celkovéhe hemoglobinu v mmol/l

Vztah podle kterého se počítá hematokrit v Infolabu:

Hct = 3,075*ctHb/1000

kde ctHb je koncentrace celkového hemoglobinu v g/l

 

 

Více viz:

 Acidobazická rovnováha: preanalytická fáze [N]

 Acidobazická rovnováha: teoretické pojmy [N]

 Acidobazická rovnováha: příklady veličin [N]

 Vyšetření acidobazické rovnováhy (Astrup) [N]