Volné lehké řetězce kappa v séru
Ig/L-kappa free (S; hmot. konc. [mg/l] imunoturbidimetrie)

Lokální kód: 82 Zkratka: Kaf
Kód VZP rutina: 91167 Statim:
Kód NČLP 14044
Synonyma: Kappa free
FLC Kappa

Princip stanovení Imunoturbidimetrie
Odebíraný materiál: Krev
Dostupnost rutinní: Dvakrát týdně Odezva: Do týdne

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: Li-Hep, EDTA.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky pro transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky pro preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 4-8°C 21 den
Stabilita při -20°C 8 týden
Poznámka ke stabilitě Nejlépe je zpracovat čerstvé vzorky, nebo vzorky hluboko zmrazené. Nedoporučuje se opakované zmrazování a rozmrazování vzorků.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
18R 99R+ 3,3 19,4 mg/l
Stanovení koncentrace volných lehkých řetězců nenahrazuje imunofixaci bílkovin séra.
Základní informace k analytu:

 

S – Volné lehké řetězce Kappa a Lambda (VLŘ)

 

Charakteristika

VLŘ jsou nízkomolekulární proteiny. Kappa řetězce se vyskytují nejčastěji ve formě monomerů (molekulová hmotnost 25 kDa), lambda řetězce jako dimery (50 kDa). Jejich struktura pozůstává z konstantní a variabilní domény.

VLŘ jsou syntetizovány buňkami B lymfocytární řady, jako první ve vývojové řadě jsou schopny syntézy pre - B prekurzorové lymfocyty, syntéza je nejvyšší v plazmatických buňkách. Produkce VLŘ je v cca 40% nadbytku, ne všechny LŘ jsou spárovány s těžkými řetězci a vytvoří molekulu imunoglobulinu.  Část se vyskytuje volně v séru i v extravaskulárním kompartmentu jako volná frakce.

Řetězce kappa a lambda jsou filtrovány glomeruly a při fyziologické koncentraci jsou buňkami proximálního tubulu absorbovány a metabolizovány. Kappa řetězce jsou eliminovány v průběhu 2-4 hodin, řetezce lambda v půběhu 3-6 hodin. V případě renálního selhání (anurie) je eliminace zajištěna jinými orgány (zejména játry) a prodlužuje se na 2-3 dny.

Při zvýšené produkci (monoklonální gamapatie) jsou VLŘ volně filtrovány v glomeruly do primární moči. Při sérové koncentraci na úrovni 5-10 násobku normálních hodnot  je překročena absorpční kapacita proximálních tubulů a VLŘ se ve velkém množství objevují v distálním tubulu (overflow proteinurie). Zde precipitují spolu s Tamm Horsfalovým proteinem za vzniku voskových válců, které blokují tok moči a způsobují intersticiální zánět. Dalšími patogenetickými mechanismy jsou: přímá toxicita vyšší koncentrace VLŘ pro tubulární buňky (nekróza), ukládání ve formě AL amyloidu anebo precipitace na bazálních membránách (nejčastěji kappa řetězce, podklad tzv.„Light chain deposition disease“).

Princip stanovení koncentrace VLŘ  je imunoturbidimetrický a využívá epitopů řetězců kappa nebo lambda, které jsou u kompletní molekuly imunoglobulinu důsledkem konformačního uspořádání skryté. Vazba diagnostické protilátky proto může probíhat jen u volné (nevázané) frakce VLŘ s přístupnými epitopy.

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům – VLŘ Kappa

 

Intraindividuální variabilita (CVi)

4,8 %

Interindividuální variabilita (CVg)

15,3 %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,31

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

19,8 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 15,00 mg/l)

2,97 mg/l

Poločas eliminace

0,1 dne, tj. 2,4 hodin.

Poznámka k poločasu eliminace

2-3 hodiny (podle Delgada), 2-4 hodiny (podle Bradwella, 2010).

 

Indikace vyšetření

·         V kombinaci s elektroforézou a imunofixací bílkovin séra pro screening monoklonálních gamapatií, zejména u oligo/non sekretorické formy mnohočetného myelomu, nemoci z lehkých řetězců a AL amyloidózy.

·         Odhad prognózy monoklonálních gamapatií, odhad rizika maligního zvratu u pacientů s MGUS.

·         Monitorace odpovědi na terapii monoklonálních gamapatií

 

Výpovědní hodnota

  • Stanovení volných lehkých řetězců v žádném případě nenahrazuje screeningovou elektroforézu bílkovin séra (asi 75 % nemocných s monoklonální gamapatií z celých molekul imunoglobulinů nemá patologické koncentrace řetězců kappa nebo lambda nebo jejich indexu).
  • Hlavní klinická hodnota spočívá zejména v diagnostice oligo/non sekretorické formy mnohočetného myelomu, nemoci z lehkých řetězců a AL amyloidózy, kde nemusí být nález M gradientu na elektroforéze séra zřejmý. Vyšetření VLŘ je i součástí doporučení IMWG (International Myeloma Working Group) pro diagnostiku monoklonálních gamapatií z roku 2006.
  • VLŘ mají vztah k prognóze - patologická elevace je spojena s horší prognózou u solitárního plasmocytomu a mnohočetného myelomu a se zvýšeným rizikem progrese MGUS a „doutnajícího“ myelomu.
  • Koncentrace volných lehkých řetězců nejsou výrazně závislé na pohlaví a věku, můžou se ale v séru výrazně zvyšovat při zvýšené tvorbě polyklonálních imunoglobulinů při zánětlivých stavech, autoimunitních onemocněních, jaterní insuficienci. Index kappa/lambda se však v těchto případech nemění. Snížení glomerulární filtrace je také provázeno elevací koncentrace VLŘ (až 40 násobné) z důvodu snížené eliminace. Pro index kappa/lambda VLŘ bylo u těchto pacientů Hutchinsonem navrženo speciální referenční rozmezí: 0,37 – 3,1.
  • Vzhledem k mnohem kratšímu poločasu v porovnání s imunoglobuliny je vyšetření VLŘ vhodné také pro monitoraci onemocnění a posouzení odpovědi na terapii. Při zahájení a v průběhu medikamentózní léčby monoklonálních gamapatií se hodnotí efekt léčby porovnáním opakovaně (v týdenních intervalech) měřených koncentrací řetězců kappa a lambda proti bazální hodnotě (před zahájením léčby). Koncentrace a poměr VLŘ jsou jedním z kritérií úplné (stringent) remise dle kritérií IMWG 2006.

 

Zdroje informací

www.enclabmed.cz

Bradwel A.R.: Serum Free Light Chain Analysis (plus Hevylite), The Binding Site, 2010

Hutchison C.A., Plant T., Drayson M., Cockwell P., Kountouri M., Basnayake K., Harding S., Bradwell A.R., Mead G.: Serum free light chain measurement aids the diagnosis of myeloma in patients with severe renal failure, BMC Nephrol. 2008.

 

 

 

.