HIV antigen+protilátky v séru
Ab/Ag HIV (S; přítomnost [-] *)

Lokální kód: 211 Zkratka: HIV1
Kód VZP rutina: 82075 Statim:
Kód NČLP 13857
Synonyma: HIV Ag/Ab
HIV COMBO

Princip stanovení Chemiluminiscence s využitím mikročástic
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu do laboratoře

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: EDTA nebo heparinizovaná plazma.
Není nutný odběr nalačno.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Vzorky srážlivé krve lze transportovat (mimo IKEM) chlazené při teplotě +2 až +8 °C. Ke konfirmaci: vzorky srážlivé krve nebo séra (separované i neseparované od gelu nebo koagula)ke konfirmaci do SZÚ lze transportovat při pokojové teplotě nebo chlazené při +2 až +8 °C.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
V případě reaktivního vzorku při první analýze viz. pracovní instrukce PI025 Pokyny pro službu a PI035 Imunochemie - interpretace výsledků pro další postup.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 24 hodina
Stabilita při 4-8°C 14 den
Stabilita při -20°C 12 týden
Poznámka ke stabilitě Uvedená stabilita analytu platí pro sérum. Stabilita pro plazmu viz příbalový leták.
Stabilita při -20 °C a 18 až 26 °C není výrobcem deklarovaná. Údaj platí pro oddělené sérum a byl přebrán z literatury - Preanalytická fáze, ČLS JEP a SEKK, Praha, 2005.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 99R+ -
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: příbalová informace
Výsledek je vydán v textové podobě reaktivní / negativní. Kritéria pro hodnocení výsledků:
S/CO menší než 1 - negativní
S/CO větší nebo rovno 1 - reaktivní
Reaktivní vzorky vždy odesíláme ke konfirmaci do Národní referenční laboratoře SZÚ.

 

Diagnostika infekce HIV

 

Indikace vyšetření: screeningové vyšetření HIV infekce, imunodeficit neznámé etiologie