Revmatoidní faktor
Anti-imunoglobuliny (S; arb. látková konc. [kIU/l] imunoturbidimetrie)

Lokální kód: 317 Zkratka: RF
Kód VZP rutina: 91501 Statim:
Kód NČLP 11446
Synonyma: Protilátky proti imunoglobulinům

Princip stanovení Imunoturbidimetrie
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost rutinní: Čtvrtek Odezva: Do týdne
Poznámka k dostupnosti a odezvě: Vyšetření se provádí jednou týdně obvykle ve čtvrtek.

Pokyny k odběru vzorku: Ze vzorků plazmy vyšetření neprovádíme.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou žádné zvláštní požadavky pro transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Stabilita vzorků
Stabilita při 4-8°C 2 den
Stabilita při -20°C 12 týden
Poznámka ke stabilitě Stabilita při -20 °C a +18 až +26 °C není výrobcem deklarovaná.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
1D 99R+ 0 30 kIU/l
U pacientů s pozitivním revmatoidním faktorem může v důsledku zkřížené reaktivity dojít k interferenci v imunochemických stanoveních (falešná pozitivita sérologických vyšetření).
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: příbalová informace

 

 

S - Revmatoidní faktor

 

Charakteristika

Revmatoidní faktory (RF) jsou autoprotilátky proti Fc části imunoglobulinové molekuly IgG. Jsou obecnou součástí imunologické odpovědi a ve zvýšené míře bývají nalézány u jedinců po dlouhodobé nebo opakované antigenní stimulaci.

Nejlepší aglutinační schopnosti mají protilátky třídy IgM, nižší IgG a velmi špatnými aglutinogeny jsou protilátky třídy IgA. Proto metody založené na aglutinaci latexových částic stanovují zejména RF třídy IgM. V sérech pacientů bývají většinou přítomny RF v několika imunoglobulinových třídách současně a tedy kinetika a schopnost aglutinace různých sér obsahujících RF je rozdílná. Konečná koncentrace RF  při turbidimetrickém nebo nefelometrickém vyhodnocení aglutinačních testů je tedy závislá jak na ředění séra, tak na době, po kterou aglutinace probíhá. Proto se výsledky individuálních vzorků mohou při použití různých metod značně lišit.

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

 

Intraindividuální variabilita (CVi)

8,5 %

Interindividuální variabilita (CVg)

24,5  %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,35

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

27,9 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 30,00 kIU/l)

8,37 kIU/l

Poločas eliminace

Není udáván.

 

Indikace vyšetření

Diferenciální diagnostika reumatických onemocnění, diagnostika reumatoidní artritidy a juvenilní chronické artritidy.

 

Výpovědní hodnota

  • Senzitivita pro reumatoidní artritidu je asi 69%, v době prvních příznaků je ale RF často negativní, pozitivita se objevuje počas 1.roku onemocnění
  • 20% nemocných s reumatoidní artritidou netvoří RF
  • Nízká specifičnost
    • Častá pozitivita u jiných autoimunit (Sjogrenův syndrom. SLE a.j.) a chronických infekčních onemocnění (borrelióza, TBC, virové hepatitidy)
    • Vhodné je doplnění vyšetření protilátek proti citrulinovaným peptidům (anti-CCP) s mnohem vyšší specifičností pro RA (95%).
  • Diferenciální diagnostika reumatických onemocnění
    • RF negativní jsou ve vétšiné případů: psoriatická artritida, m.Bechtěrev, dnavá artrtitida, polymyalgia rheumatica
  • U pacietnů s vysokými koncentracemi RF může dojít k interferenci (zejména falešné pozitivitě) u jiných vyšetření detekujících protilátky (např. sérologické vyšetření infekčních nemocí).

 

Zdroje informací

www.enclabmed.cz

L.Thomas: Clinical laboratory diagnostics, TH Books, 1998

R.Průša et al.: Průvodce laboratorními nálezy, Raabe 2012