Vankomycin v plazmě
Vankomycin (P; látková konc. [µmol/l] *)

Lokální kód: 1307 Zkratka: Vank
Kód VZP rutina: Statim: 99135
Kód NČLP 07644
Synonyma: Vankomycin
Vankomycinhydrochlorid

Princip stanovení Homogenní částicemi zesílená imunoturbidimetrie
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast s LiHeparinem (Vacuette: zelený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: EDTA nebo Na heparinová plazma, sérum.
Odběr je nutné provést přesně ve stanoveném čase ve vazbě na podání léčiva (těsně před a 1/2 až 1 hodinu po dokapání infuze).
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Doplňující klinické informace pro laboratoř: Vztah odběru k podání léčiva (před podáním, po podání, event. kontinuálně), způsob podání (perorálně, i.v.). V případě nedodržení stanovených časů odběru (těsně před a 1/2 až 1 hodinu po dokapání infuze) specifikovat, kdy byl vzorek odebrán (např. 3 hodiny po podání).

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Vzorky podléhají speciálnímu režimu centrifugace (viz CPVZ -PI 001 - Centrifugace biologického materiálu).
V případě vysoké koncentrace (>50 µmol/l) vankomycinu je nutné vzorek centrifugovat a vyšetření opakovat.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 24 hodina
Stabilita při 4-8°C 7 den
Stabilita při -20°C 14 den
Poznámka ke stabilitě Stabilita při 18 až 26 °C není výrobcem deklarovaná. Údaj platí pro plazmu i sérum a byl přebrán z literatury - Preanalytická fáze, ČLS JEP a SEKK, Praha, 2005.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
18R 99R+ 6,9 10 µmol/l
18R 99R+ 13,4 26,8 µmol/l
U pacientů se závažnými infekcemi nebo nestandardní distribucí a vylučováním léčiva (renální insuficience, ascites, nadváha) doporučujeme klinicko-farmakologické vyšetření při léčbě antibiotiky (žádanka na intranetu).
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: Rybak M. et al., 2009
Udávané referenční rozmezí vychází z populačních studií standardní distribuce léčiva v organizmu a je vázáno na přesně definovaný čas ve vztahu k podání léčiva(těsně před a 1/2 až 1 hodinu po podání). V případě nedodržení časů odběru není možné referenční meze použít k interpretaci výsledků.

P - Vankomycin

 

Charakteristika

Vankomycinhydrochlorid je glykopeptidové baktericidní antibiotikum používané při léčbě infekcí způsobených grampozitivními bakteriemi, zejména Staphylococcus aureus rezistentní na methicilin (MRSA), Staphylococus epidermidis a jiné koagulázo-negativní stafylokoky, streptokoky včetně enterokoků, klostridia, Propionibacterium acnes, Listeria monocytogenes. Inhibuje růst bakterie narušením syntézy buněčné stěny.

 

Pro správné vedeni terapie se koncentrace vankomycinu monitorují, neboť rozdíly v jeho metabolismu u jednotlivých pacientů vyžaduji úpravy dávek, které jsou obtížně predikovatelné. Riziko toxicity je zvýšené u pacientů s renální insuficiencí. Ototoxicita a nefrotoxicita se může projevit už při koncentraci vankomycinu 55 μmol/l

 

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

 

Poločas eliminace

0,33 dne, tj. 7,9 hodin.

 

Poznámka k poločasu eliminace

6 - 10 hodin, závisí na věku a klinickém stavu, u renální insuficience až 10 dní (Murphy, 2008) podle souhrnu ůdajú o přípravku 2,2-3 hodiny, u anurie se prodlužuje na 40-60 hodin.

 

Indikace vyšetření

Monitorování efektivity léčby, minimalizace toxicity. Predikce dávky na následující období pomocí farmakokinetického programu.

 

Vankomycin je indikován při těžkých infekcích vyvolaných stafylokoky v případech, kdy nelze použít jiná méně toxická antibiotika: sepse, endokarditis, pneumonie, osteomyelitis, u pooperačních ranných infekcí.

Vankomycin je z gastrointestinálniho traktu absorbován minimálně. Během prvních 24 hodin po intravenozním podání je přibližně 90 % vankomycinu vyloučeno v nezměněné formě ledvinami.

 

Zdrojové informace

www.enclabmed.cz

 

Další informace viz: TDM