Anti-GBM v séru nepřímou imunoflorescencí
Anti-GBM IgG (titr) (S; Arbitrární koncentrace (titr) [Av] mikroskop. (IF, nepřímá))

Lokální kód: 799 Zkratka: GBMF
Kód VZP rutina: 91327 Statim:
Kód NČLP 05371
Synonyma: Anti-glomerulární protilátky proti bazální membráně

Princip stanovení Nepřímá imunoflorescence
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 5 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do týdne
Dostupnost statimová: Jen po předchozí domluvě Odezva: Do 3 hodin

Pokyny k odběru vzorku: Dle udání výrobce nejsou stanoveny zvláštní požadavky na přípravu pacienta před odběrem.
Další možné odběry: Nelze
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Při stanovení se nesmí používat výrazně hemolytické a lipemické vzorky.
Stabilita vzorků
Stabilita při 4-8°C 1 týden
Stabilita při -20°C 12 týden
Poznámka ke stabilitě K zabránění nesprávných výsledků je třeba, aby séra byla zmražena a rozmražena pouze jednou.

Základní informace k analytu:
Jednotka: Semikvantitativní hodnocení.

Protilátky proti bazální membráně glomerulů (anti-GBM)

 

Při podezření na rychle progredující glomerulonefritidu je kromě ANCA nutné také vyšetřit protilátky proti bazální membráně glomerulů (anti-GBM) metodou NIF na opičích řezech nebo jinou metodou (ELISA, CLIA, WB). Anti-GBM může postihnout buďto pouze ledviny nebo se kombinuje postižení plic a ledvin a potom hovoříme o Goodpasteureově syndromu. Goodpasteureův syndrom je vzácné autoimunitní onemocnění, jehož diagnóza je založena na klinických známkách plicního krvácení a rychle postupujícího selhání ledvin v kombinaci s přítomností sérových protilátek proti bazální membráně glomerulů (anti-GBM).

Cílový antigen protilátek proti bazální membráně glomerulů byl identifikován v roce 1984. Jedná se o místo na molekule kolagenu IV, který je lokalizován v doméně NC1 řetězce a3.

 Až jedna třetina pacientů s reno-pulmonárními syndromy má protilátky proti GBM. Častěji jsou postiženi muži mezi 20-30 a 50-70 rokem věku. Goodpasteureův syndrom se často objeví po jiném onemocnění ledvin, které poškodí glomerulární stěnu a tím odhalí molekuly kolagenu (streptokoková infekce). Protilátky proti GBM jsou klasickým příkladem autoprotilátek, které se přímo účastní v patogenezi onemocnění.

 Metodou nepřímé imunofluorescence na renálních bioptických vzorcích jsou protilátky typicky identifikovány jako lineární fluorescence podél GBM. Jako substrát jsou užívány opičí ledviny.

Jako druhá metoda je užívaná CLIA. Měření sérových koncentrací autoprotilátek proti GBM touto metodou má prognostický význam. Citlivost a specificita CLIA testů jsou vysoké, pohybují mezi 98-99%.

Většina pacientů s rychle progredující glomerulonefritidou, kteří nemají prokázány protilátky proti GBM, mají zjištěny protilátky proti proteináze 3 (cANCA) nebo proti myeloperoxidáze (pANCA)

 

Klinická indikace:

·         rychle progredující glomerulonefritida

·         Goodpasteureův syndrom