Sodík v séru
Na (S; látková konc. [mmol/l] ISE s dilucí)

Lokální kód: 1 Zkratka: sNa
Kód VZP rutina: 81593 Statim:
Kód NČLP 05272
Synonyma: Sodný kationt v séru
Natrium v séru

Princip stanovení Iontově selektivní elektrody (nepřímé stanovení)
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost rutinní: Denně Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu do laboratoře

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: Li heparinová plazma
Je nutné zabránit nadměrnému utažení manžety (venostáza ovlivňuje výsledky).
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou žádné zvláštní požadavky pro transport.
Doplňující klinické informace pro laboratoř: Údaje o terapii léčivy ovlivňujícími metabolizmus a vylučování sodíku ( viz jiné vlivy uvedené níže)

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 2 týden
Stabilita při 4-8°C 2 týden
Stabilita při -20°C 1 rok
Poznámka ke stabilitě Uvedená stabilita analytu platí pro plazmu i sérum.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
15R 99R+ 137.0 144.0 mmol/l
Při interpretaci výsledků je nutné brát v úvahu rozdíl mezi koncentrací a zásobou sodného kationtu v organizmu. Existují hyponatremie s nadbytkem Na+ v organismu a naopak hypernatremie s deficitem celkové zásoby sodíku.(A. Jabor et al., Vnitřní prostředí, Grada, 2008).
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí : NORIP

 

 

P/S - Sodný kation (mmol/l)

 

Charakteristika

Hlavní složka sloupce kationtů, vyjadřuje vztah mezi objemem vody v extracelulárním prostoru a zásobou sodného kationtu v extracelulárním prostoru.

Obsah sodíku je v organismu poměrně stálý, příjem z potravy je 140 - 260 mmol/den, vylučuje se močí, stolicí a potem. Hlavní podíl sodíku je v extracelulární tekutině, 20 % je v kostech. Pouze z hladiny v séru nelze jednoznačně usuzovat na normální sodíkovou bilanci v organismu, je nutné znát také stav hydratace, přívod a vylučování tekutin a elektrolytů a zásobení organismu draslíkem. Ke změnám v plazmě dochází až po ztrátě 350 - 500 mmol u dospělých.

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

 

Intraindividuální variabilita (CVi)

0,7 %

Interindividuální variabilita (CVg)

1,0  %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,70

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

2,9 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 140,00 mmol/l)

4,12 mmol/l

Poločas eliminace

Není udáván.

 

Výpovědní hodnota

 

Zvýšení nastává při dehydrataci z nedostatečného přívodu tekutin nebo z jejich zvýšených ztrát, při nadměrném přívodu NaCl (např. infúzemi), při hyperaldosteronismu, Cushingově syndromu, traumatech lebky a vlivem některých léků (např. antibiotik, podávaných jako sodné soli).

Ke snížení dochází při ztrátách trávicím ústrojím (zvracení nebo odsátí obsahu, průjem, střevní píštěle, podávání iontoměničů), při renálních ztrátách (polyurické stadium renálního selhání, po některých diuretikách, při diabetické acidóze, insuficience nadledvin, hypoaldosteronismus), při ztrátách potem, zvětšení extracelulárního prostoru při intoxikaci vodou a pneumoniích, také při těhotenských toxikózách, respirační alkalóze, po punkcích rozsáhlého ascitu a u některých nemocných s karcinomy.

 

Indikace vyšetření

Diagnostika a monitorace poruch vodno-solné homeostázy a vnitřního prostředí obecně. Vyšetření by mělo být indikováno spolu se stanovením dalších iontů, případně vyšetřením acidobazické rovnováhy.

 

Zdroj informací

www.enclabmed.cz