Imunofixace bílkovin séra |
M-komponenta (typizace) (S; taxon [-] imunofixace) |
Lokální kód: | 61 | Zkratka: | SIF |
Kód VZP rutina: | 91397 | Statim: |
Kód NČLP | 03820 |
Princip stanovení | Imunofixace na agarózovém gelu |
Odebíraný materiál: | Krev |
Odběr do: | Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr) |
Odebrané množství: | 2 ml |
Dostupnost rutinní: | Jednou týdně | Odezva: | Do týdne |
Pokyny k odběru vzorku: | Nelze analyzovat vzorky plazmy a hemolytické vzorky. |
Pokyny pro pacienta: | Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve |
Pokyny pro oddělení: | Pokyny pro oddělení: Odběr krve |
Pokyny k transportu: | Nejsou žádné zvláštní požadavky pro transport. |
Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě |
Pokyny k předanalytické úpravě |
Pro imunofixaci s antisérem IgG je vzorky potřebné naředit 5x (20µl vzorku + 100µl diluentu), pro ostatní antiséra 2x
(30µl vzorku + 60µl diluentu). Ředění u speciálních případů (hypergamaglobulinemie, hypogamaglobulinemie...) viz. příbalový leták. |
Stabilita vzorků |
Stabilita při 4-8°C | 1 | týden |
Stabilita při -20°C | 30 | den |
Poznámka ke stabilitě | Uvedená stabilita platí pro vzorky séra. |
Vyšetření je spolu s elektroforézou bílkovin séra, imunofixací bílkovin moče a stanovení poměru koncentrace kappa/lambda řetězců v séru určeno k screeningu a diagnostice monoklonálních gamapatií. Doplňuje elektroforézu ve smyslu typizace paraproteinu. |
Základní informace k analytu: |
Výsledek je interpretován vydán v textové podobě. |
Imunofixace bílkovin séra a moče slouží k typizaci paraproteinu (M-proteinu, monoklonálního proteinu). Dále se používá také jako screening např. u podezření na AL amyloidózu, při které kvantita M-proteinů může byt tak nízká, že není možná jejich detekce při elektroforéze. Cirkulujici M-protein se může sestávat z intaktní
imunoglobulinové molekuly nebo jen z lehkých řetězců, anebo (mnohem vzácněji) jen z těžkých řetězců
imunoglobulinů. Těžké řetězce patří k jedné z pěti imunoglobulinových tříd G, A, M, D nebo E, lehké řetězce
jsou typu κ (kappa) nebo λ (lambda).
Monoklonalní imunoglobulin naleží vždy k jedné imunoglobulinové třidě (Ig), k jedné podtřídě Ig a má
jen jeden typ lehkých řetězců. Jedná se o dvoukrokovou metodu, v prvním kroku jsou elektroforeticky na agarózovém gelu rozděleny bílkoviny na jednotlivé frakce. V druhém kroku se monoklonální bílkoviny fixují pomocí antisér. Používají se antiséra proti těžkým řetězcům anti-IgG, anti-IgA a anti-IgM a proti lehkým (volným i vázaným) řetězcům anti-kappa a anti-lambda. U některých případů přítomnosti monoklonálních lehkých řetězců a zároveň negativity imunofixace s antiséry proti imunoglobulinům A, G a M následuje ještě imunofixace s antiséry proti IgD a IgE. Slovní komentář k imunofixačním vyšetřením provádí lékař v systému Phoresis. Použitá literatura: Tichý, Maisnar: Laboratorní diagnostika monoklonálních imunoglobulinů, Vnitř Lék 2006; 52(S2) |