Imunoglobulin A v séru
IgA celkový (S; hmot. konc. [g/l] imunoturbidimetrie)

Lokální kód: 702 Zkratka: IgA
Kód VZP rutina: 91131 Statim:
Kód NČLP 02144
Synonyma: IgA

Princip stanovení Imunoturbidimetrie
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast se separačním gelem (Vacuette: červený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost rutinní: Pondělí až pátek Odezva: Do 5 hodin od doručení materiálu do laboratoře

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: Li-Hep, Na-Hep, EDTA
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou žádné zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou žádné zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 4-8°C 7 den
Stabilita při -20°C 8 týden
Poznámka ke stabilitě Zabraňte opakovanému zmrazování a rozmrazování vzorků, aby se minimalizovala potenciální degradace proteinů.
V případě, že vzorek po rozmražení obsahuje pevné částice, je nutné ho před analýzou centrifugovat.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
F 12R 99R+ 0,65 4,21 g/l
M 12R 99R+ 0,63 4,84 g/l
Základní informace k analytu:

 

 

S - IgA

 

Charakteristika

IgA tvoří přibližně 10 – 15 % sérového imunoglobulinu. Vyskytuje převážně jako monomer, pouze 10 – 15 % jako dimer. Nacházíme ho v slzách, potu, slinách, mléce, kolostru a gastrointestinálních a bronchiálních sekretech, je syntetizován zejména plazmatickými buňkami v gastrointestinálních a bronchiálních mukózních membránách a prsních mléčných žlázách. Sekreční Ig A je tvořen dvěma monomery spojenými sekreční molekulou, která chrání polymer IgA před proteolytickou enzymatickou degradací. IgA může iniciovat aktivaci

komplementu alternativní cestou, je důležitý pro ochranu respiračního systému, genitourinárního systému a gastrointestinálního traktu před infekcí. Specifický význam sérového IgA je stále nejasný; může být

důležitý pro neutralizaci viru.

 

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

 

Intraindividuální variabilita (CVi)

5,4 %

Interindividuální variabilita (CVg)

35,9 %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,15

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

16,2 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 3,00 g/l)

0,49 g/l

Poločas eliminace

6 dne, tj. 144,0 hodin.

 

Poznámka k poločasu eliminace

Zdroj poločasu: Thomas, 1998.

 

Indikace vyšetření

Diagnostika imunodeficitů, monoklonálních gamapatií. Recidivující, těžce probíhající anebo oportunní infekce.

 

Výpovědní hodnota

Přibližně jeden z každých 700 bělochů má genetický deficit IgA. Asi u jedné čtvrtiny z nich se vyvinou protilátky anti-IgA, které představují riziko závažných anafylaktických reakcí na transfuzi plazmy nebo jiných krevních derivátů. Vrozený deficit IgA je pozorován také u ataxietelangiektázie a u spojených poruch imunodeficitu. U jedinců s deficitem IgA se vyskytuje více revmatických poruch a lymfomů, než lze očekávat. Sekundární deficit IgA je pozorován u non-IgA mnohočetného myelomu, makroglobulinémie a nefrotického syndromu.

Zvýšené hladiny IgA souvisejí se zvýšením hladin polyklonálních i monoklonálních protilátek. Ke zvýšení hladin polyklonálních protilátek dochází při chronickém jaterním onemocnění, chronických infekcích (zejména gastrointestinálního traktu a respiračního systému), neoplazii dolního gastrointestinálního traktu, zánětlivých onemocněních střev a autoimunitních onemocněních, jako je revmatická artritida. Hladiny monoklonálních protilátek jsou zvýšené při mnohočetném IgA myelomu a příležitostně u jiných lymfomů.

  

 

 

Zdroje informací

www.enclabmed.cz