Digoxin v plazmě
Digoxin (P; látková konc. [nmol/l] *)

Lokální kód: 1305 Zkratka: Dig
Kód VZP rutina: Statim: 99143
Kód NČLP 01602

Princip stanovení Homogenní částicemi zesílená imunoturbidimetrie.
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast s LiHeparinem (Vacuette: zelený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Další možné odběry: EDTA plazma, sérum.
Odběr je nutné provést přesně ve stanoveném čase ve vazbě na podání léčiva (12 hodin po perorálním nebo 6 hodin po intravenozním podání).
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Doplňující klinické informace pro laboratoř: Způsob podání (perorálně, i.v.). V případě nedodržení stanovených časů odběru specifikovat, kdy byl vzorek odebrán (např. 3 hodiny po podání).

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Vzorky podléhají speciálnímu režimu centrifugace (viz CPVZ -PI 001 - Centrifugace biologického materiálu).
V případě vysoké koncentrace (>3 nmol/l) digoxinu je nutné vzorek centrifugovat a vyšetření opakovat.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 24 hodina
Stabilita při 4-8°C 48 hodina
Stabilita při -20°C 7 den
Poznámka ke stabilitě Uvedená stabilita analytu platí pro plazmu i sérum.
Stabilita při 18-24 °C není výrobcem deklarovaná. Údaj platí pro sérum i plazmu a byl přebrán z literatury - Preanalytická fáze, ČLS JEP a SEKK, Praha, 2005.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
0D 99R+ 1,02 2,56 nmol/l
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: příbalová informace
Udávané referenční rozmezí vychází z populačních studií standardní distribuce léčiva v organizmu a je vázáno na přesně definovaný čas ve vztahu k podání léčiva. V případě nedodržení časů odběru není možné referenční meze použít k interpretaci výsledků.

 

P - Digoxin

 

Charakteristika

Digoxin je základním kardiotonikem vhodným perorální a parenterální terapii. Svým přímým (na myokard a hladký sval cév) a nepřímým (vagomimetickým) účinkem působí pozitivně inotropně, tj. zvyšuje sílu koncentrace myokardu, negativně chronotropně, tj. zpomaluje srdeční frekvenci a snižuje vodivost AV uzlem (antiarytmický účinek).

Po per os podání digoxinu v roztoku se z gastrointestinálního traktu vstřebává asi 80 – 90 % podané dávky. Přibližně 25 % digoxinu je vázáno na sérový albumin. Účinek nastupuje asi za 2 hodiny a vrcholí 5 – 7 hodin po podání. Vylučuje se převážně ledvinami (až 80 % digoxinu obvykle v nezměněné formě) během 7 dnů po podání. Zbytek se vylučuje žlučí do stolice. Proniká do cerebrospinálního moku, přes placentární bariéru i do mateřského mléka.

 

Poločas eliminace

1,5 dne, tj. 36,0 hodin.

Podle souhrnu údajů o přípravku 1,5-2,0 dne,  u anurických pacientů 4-6 dnů.

 

Indikace vyšetření

Monitorování efektivity léčby a minimalizace toxicity digoxinu.

 

Výpovědní hodnota

Hlavní indikace ke stanovení koncentrace digoxinu v séru (plazmě) je detekce jeho toxické koncentrace u pacientů v léčbě, případně posouzení compliance.

Často se vyskytují intoxikace digoxinem, protože je malá diference mezi terapeutickou a toxickou hladinou léku a u pacientů existuje velká variabilita v odezvě na stejnou dávku. Symptomy intoxikace lze obtížně rozpoznat od původních klinických příznaků, kvůli nimž byl lék předepsán (srdeční arytmie a tachykardie, dále anorexie, nauzea, zvracení, poruchy CNS, žluté vidění, bolest hlavy, slabost, apatie, zmatení).

 

 

Zdroje informací

www.enclabmed.cz

 

Další informace viz: TDM