Aspartátaminotransferáza v plazmě
AST (P; konc. katal. akt. [µkat/l] abs. spektrofotometrie)

Lokální kód: 1009 Zkratka: pAST
Kód VZP rutina: Statim: 81113
Kód NČLP 00919
Synonyma: AST v plazmě

Princip stanovení IFCC NADH (s P-5'-P) (aktivita - spektrofotometrie)
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast s LiHeparinem (Vacuette: zelený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Tělesná námaha před odběrem může zvyšovat aktivitu AST.
Další možné odběrové zkumavky: Na-Hep, K3EDTA, sérum.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Hemolýza ovlivňuje stanovení aktivity AST.
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 4 den
Stabilita při 4-8°C 1 týden
Stabilita při -20°C 12 týden

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
F 15R 1D 99R+ 0,17 0,58 µkat/l
M 15R 1D 99R+ 0,17 0,75 µkat/l
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí - NORIP

 

 

P/S – Aspartát - aminotransferáza (AST)

 

AST je enzym katalyzující přenos aminoskupiny, specifický pro aspartát. Uplatňuje se v metabolizmu aminokyselin, jak v biosyntéze tak i v katabolismu a syntéze urey.

Kromě jater se nachází v kosterním svalstvu, kardiomyocytech, erytrocytech. 75% jaterní frakce je lokalizováno intramitochondriálně, 25% je v cytoplazmě.

Při změně permeability buněčné membrány hepatocytu dojde k uvolnění menší cytoplazmatické frakce (spolu s ALT) což vede k mírné elevaci v plazmě. Větší mitochondriální frakce je uvolněna jen při nekróze hepatocytu.

Stanovení aktivity AST, podobně jako ALT, nemá prognostický význam (např. při pokročilé jaterní cirhóze pokles aminotransferáz při vysokém bilirubinu a nízké aktivitě cholinesterázy neznamená zlepšení stavu, ale naopak další snížení množství funkčního jaterního parenchymu).

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

Intraindividuální variabilita (CVi)

11,9 %

Interindividuální variabilita (CVg)

17,9 %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,67

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

33,3 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 1 µkat/l)

0,33 µkat/l

Poločas eliminace

0,7 dne, tj. 16,8 hodin.

 

Poznámka k poločasu eliminace

Poločas eliminace 0,50 až 0,92 dne (cytosolová 0,58, mitochondriální 0,25), pro delta check lze při krátkém poločase eliminace (za jeden den zůstává 25 - 50 % původního množství) zvolit benevolentnější kriterium než by odpovídalo biologické variabilitě).

 

Indikace

  • Diagnostika parenchymových jaterních onemocnění

 

Výpovědní hodnota

  • Marker nekrózy hepatocytů
    • Infekční hepatitidy
    • Poruchy perfuze a hepatální ischemie
    • Toxické hepatopatie

 

  • Elevace při primárně extrahepatálních onemocněních
    • Postižení kardiomyocytů (infarkt myokardu)
    • Postižení kosterních svalů (rhabdomyolýza, extenzivní svalová námaha)

 

Zdroje:

Lothar Thomas: Clinical Laboratory Diagnostics, 1998