Amyláza v plazmě
AMS (P; konc. katal. akt. [µkat/l] abs. spektrofotometrie)

Lokální kód: 1014 Zkratka: pAMY
Kód VZP rutina: Statim: 81117
Kód NČLP 00630
Synonyma: AMS v plazmě

Princip stanovení Substrát CNPG3 (spektrofotometrie - kinetika)
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast s LiHeparinem (Vacuette: zelený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Zabraňte kontaminaci slinami a potem!
Další možné odběrové zkumavky: Na-Hep, sérum.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 7 den
Stabilita při 4-8°C 7 den
Stabilita při -20°C 1 rok

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
1D 99R+ 0,42 2,08 µkat/l
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí: příbalová informace

 

 

P/S - Amyláza (µkat/l)

 

Charakteristika

Alfa-amylázy jsou trávicí enzymy polypeptidové struktury (511 aminokyselin). Slinný a pankretický izoenzym jsou z 97% homologní, v séru i v moči mají u zdravých lidí přibližně stejnou katalytickou aktivitu. Jejich fyziologickou funkcí je štěpení polysacharidů obsažených v potravě na maltózu.

Pankreatický izoenzym je produkován pankreatem a vylučován do duodena. Slinná alfa-amyláza je syntetizovná především ve slinných žlázách je vylučována do slin, nachází se také v slzách, potu a plodové vodě.

 

Patofyziologický mechanizmus uvolnění do cirkulace:

Při akutní serosní pankreatititdě se zvyšuje permeabilita bazálního pólu acinárních buněk, v případě hemoragicko nekrotizující pankreatitidy navíc dochází k jejich nekróze.

Při chronické pankreatitidě ( a fibrózních změnách), litiáze, obstrukci tumorem dochází k porušení průtoku pankreat.vývody a zvýšený tlak spůsobí rozšíření epiteliálních istmů a průniku pankreatických enzymů do perikapilárních prostor.

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům – amyláza v séru/plazmě

 

Intraindividuální variabilita (CVi)

8,7 %

Interindividuální variabilita (CVg)

28,3  %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,31

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

24,5 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 3,00 µkat/l)

0,74 µkat/l

Poločas eliminace

0,2 dne, tj. 4,8 hodin.

 Údaje pro pankreatickou amylázu a amlázu v moči viz 55, 1055_Amyláza pankreatická v séru, plazmě,   120_Amyláza v moči.

 

Poznámka k poločasu eliminace

Poločas eliminace 0,125 až 0,25 dne (krátký poločas eliminace, za den zůstává méně než 10 % původního množství).

 

Indikace vyšetření

Akutní a chronická pankreatitida a trauma pankreatu, diferenciální diagnostika NPB, diagnostika a dif. diagnostika parotitidy, monitorace stavu po ERCP.

Pro  diferenciální diagnostiku hyperamylazémie, je vhodné doplnit vyšetření pankreatického izoenzymu amylázy.

 

Výpovědní hodnota

Zvýšení aktivity celkové amylázy v séru/moči je příznačné pro onemocnění pankreatu a slinných žláz. Její aktivita roste obvykle paralelně s lipázou, ale existují i případy izolovaného vzestupu aktivity jen jednoho z těchto pankreatických enzymů.  Diagnostická hodnota vyšetření je pro onemocnění pankreatu nižší v porovnání s lipázou a stanovením pankreatického izoenzymu.

Stanovení nemá prognostickou hodnotu, neodráží reziduální funkční kapacitu pankreatu. U etylické etiologie pankreatitidy se elevace AMS vyskytuje jen u 60-70% pacientů.

 

Makroamylazémie:

Podkladem je tvorba komplexů plazmatické amylázy s imunoglobuliny IgA nebo IgG, která brání gloemrulární filtraci enzymu a prodlužuje biologický poločas. Prevalence v populaci je asi 0,1%, stav je častý u lymfomů, monoklonálních gamapatií a AIDS.  Důsledkem snížení renální elmiminace je 4x elevace amylázy v séru při normální/snížené aktivitě v moči. 

 

Onemocnění

Amyláza v séru

Akutní pankreatitida

 

Akutní exacerbace chronické pankreatitidy

 

Vzestup 5-6 hodin po vzniku symptomatologie u akutní pankreatitidy hodnoty nad 3xHRM, až do 20x HRM.

 

Perzistence elevace v séru dle etiologie

  • Akutní pankreatitida 3-6 dní
  • Relaps chronické pankreatititdy 6-10 dní
  • Obstrukce, alkoholová etiologie, pseudocysta - několik týdnů

Jiná etiologie náhlé příhody břišní v oblasti horního abdominálního kvadrantu

(cholecystitis, penetrace duodenálního vředu), ruptura GEU, torze vejcovodů

Elevace do 3,5 násobku HRM, perzistence 2-4 dny

Stav po ERCP

Elevace 2h po výkonu s maximem cca 2-4xHRM v 6. hodině po ERCP, s perzistencí do 2.-3.dne 

Parotitida

Elevace  do 3-5x HRM, postprandiální elevace u sialolithiázy.

Renální oenomcnění

Poměrně častá je mírná elevace u glomerulárních lézí.

Při tubulárním poškození je renální clearance zvýšena.

Jiné onemocnéní

Mírná elevace (do 2xHRM) může být přítomna u infekčních hepatitid, sarkoidózy, traumatu břicha.

Paraneoplastická produkce především slinné amylázy se nejčastěji vyskytuje u malignit štítné žlázy, plic, ovárií, colon a prostaty. 

 

Zdroje informací

L.Thomas, Clinical laboratory diagnostics, TH Books, 1998