Alaninaminotransferáza v plazmě
ALT (P; konc. katal. akt. [µkat/l] abs. spektrofotometrie)

Lokální kód: 1010 Zkratka: pALT
Kód VZP rutina: Statim: 81111
Kód NČLP 00580
Synonyma: ALT v plazmě

Princip stanovení IFCC (spektrofotometrie - kinetika)
Odebíraný materiál: Krev
Odběr do: Plast s LiHeparinem (Vacuette: zelený uzávěr)
Odebrané množství: 2 ml
Dostupnost statimová: Denně, 24 hodin Odezva: Do 1 hodiny od doručení materiálu

Pokyny k odběru vzorku: Tělesná námaha před odběrem může falešně zvyšovat aktivitu ALT.
Další možné odběrové zkumavky: Na-Hep, K3EDTA, sérum.
Pokyny pro pacienta: Pokyny pro pacienty: Odběr žilní krve
Pokyny pro oddělení: Pokyny pro oddělení: Odběr žilní krve
Pokyny k transportu: Nejsou zvláštní požadavky na transport.

Informace k předanalytické úpravě vzorků a stabilitě
Pokyny k předanalytické úpravě
Nejsou zvláštní požadavky na preanalytickou fázi.
Stabilita vzorků
Stabilita při 20-25°C 3 den
Stabilita při 4-8°C 7 den
Stabilita při -20°C
Poznámka ke stabilitě ALT ve zmrazeném vzorku je nestabilní.
U vzorků skladovaných při teplotě -20 °C po dobu 8 dní byl zaznamenán 11% pokles aktivity ALT; u vzorků skladovaných při teplotě -20 °C po dobu 1 měsíce byl pokles aktivity ALT 20 %.

Meze:
Věk od do Dolní ref. mez Horní ref. mez Jednotka Další údaje
F 15R 99R+ 0,17 0,75 µkat/l
M 15R 99R+ 0,17 1,17 µkat/l
Základní informace k analytu:
Zdroj referenčního rozmezí - NORIP

 

 

P/S - Alanin-aminotransferáza (ALT)

 

Charakteristika

ALT je enzym katalyzující přenos aminoskupiny mezi aminokyselinami, specifický pro alanin. Uplatňuje se v metabolizmu aminokyselin, jak v biosyntéze tak i v katabolismu a syntéze urey.

Nachází se téměř výlučně v játrech, v cytoplasmě hepatocytů.

K uvolnění ALT do krevního oběhu může dojít již při zvýšené permeabilitě buněčné membrány hepatocytu většinou následkem zánětu, ischemie nebo toxického poškození.

 

Stanovení aktivity ALT nemá prognostický význam (např. při pokročilé jaterní cirhóze pokles aminotransferáz při vysokém bilirubinu a nízké aktivitě cholinesterázy neznamená zlepšení stavu a rezoluci onemocnění ale naopak další snížení množství funkčního jaterního parenchymu)

 

Biologická variabilita a vztah k analytickým parametrům

Intraindividuální variabilita (CVi)

24,3 %

Interindividuální variabilita (CVg)

41,6 %

Index individuality (teoretický, bez CVa)

0,58

Kritická diference relativní (Z=1,96, reálný CVa)

67,7 %

Kritická diference absolutní (pro hodnotu 3 µkat/l)

2,03 µkat/l

Poločas eliminace

2 dny, tj. 48 hodin.

 

Vzhledem ke vztahu CVi a CVg je vhodnější monitorování v čase a použití referenčních intervalů je omezené.

 

Poznámka k poločasu eliminace

Poločas eliminace 1,54 až 2,375 dne (za den zůstává cca 70 % původní aktivity).

 

Indikace

  • Diagnostika parenchymových jaterních onemocnění
  • screeningový marker

 

Výpovědní hodnota

  • Marker parenchymového poškození bez nekrózy hepatocytů
  • Infekční hepatitidy
  • Poruchy perfuze a hepatální ischemie
  • Toxické hepatopatie
  • Akutní obstrukční hepatopatie (jen v iniciálním stadiu)

 

Zdroje informací:

www.enclabmed.cz